Přístupnost webových stránek a proč se jí věnovat

Přístupnost webových stránek

Co to je přístupnost

Jedná se o souhrn vlastností webové stránky z hlediska její schopnosti zobrazit se na různých zařízeních ve srozumitelné podobě.
Tedy nejčastěji

• PDA
• mobilní telefony
• zastaralé prohlížeče
• pomalé připojení, na němž si uživatelé nezřídka vypínají obrázky
• netypické systémy (Linux, OS-X)
• textové prohlížeče
• ale také např. čtečky pro nevidomé a jinak postižené uživatele

Důležité pro SEO je že, přístupný web je dobře čitelný také pro roboty.

Proč je přístupnost webových stránek důležitá

Pokud pomineme roboty pak je přístupnost webu důležitá i z jiných důvodů:

Mohlo by se zdát, že tato skupina není příliš důležitá, já se ale domnívám že je.

Obchodník, který se předem vzdá 15% procent potenciálních zákazníků, je špatným obchodníkem. A samozřejmě je tu zmíněná čitelnost pro roboty, čímž se nám kruh pomalu uzavírá. Pokud web správně zobrazí i natolik atypický browser, jakým například mobilní Opera-mini bezpochyby je, je velmi pravděpodobné, že roboti a jiná zařízení si s ním poradí také.

Přístupnost webových stránek je však mnohem širší problematika. Kompletní soupis webových standardů je k vidění např. na stránkách Víta Dlouhého. Oficiální dokument definující závazné parametry pro weby státní správy je k přečtení zde. Zdůrazňuji že tyto webové stadardy jsou povinné pro weby staátní správy, pro ostatní i komerční weby však mají charakter doporučení. Naše projekty tyto pravidla dodržují, mnohdy jsou dokonce striktnější než je toto doporučení ministersva informatiky. Toto počínání není samoúčelné v tvrdé konkurenci komerčního internetu mohou obstát jen ti nejlepší.

Přístupnost webových stránek ve fázi grafického návrhu

Často se zmiňuje přístupnost webových stránek z pohledu technických zařízení PDA, vyhledávacích robotů, samozřejmě že tato je velmi důležitý aspekt přístupnosti webových stránek. Tento fakt rozhodně nebudeme v dalším textu zpochybňovat.

Přístupnost z pohledu lidského uživatele

• Ovšem je to o přístupnosti všechno?
• Nejsou tu webové stránky, proto aby je nakonec používaly lidé?

Často se v úvahách o přístupnosti na tento, zdálo by se zjevný fakt, zapomíná. Samozřejmě, že stránky musí být přístupné i handicapovaným uživatelům, obvykle se tím myslí především slepý či jinak fatálně postižený uživatel. V souvislosti s nimi pak jde o přístupnost pro zařízení jako braillovské výstupy, hlasové čtečky apod. Ovšem jsou tu i mírně postižení uživatelé a právě na ně se s přístupností často zapomíná! Na tuto skupinu je nutné myslet již ve fázi grafického návrhu webových stránek.

Přístupnost pro mírně postižené uživatele

Co například uživatel v počátečním stadiu roztroušené sklerózy? Formálně se tu o žádný handicap nejedná, takovému člověku se možná právě ověřuje diagnóza, přesto může mít potíže s ovládáním myši nebo jiného polohovacího zařízení, a tak pokud to s přístupností webových stránek myslíme vážně, musíme natakového uživatele myslet. Nebo co třeba poslední dobou stále častější namožené šlachy v zápěstí, mimochodem právě díky počítačové myši? Opět tu máme uživatele se závažným zdravotním problémem, takovbý uživatel určitě může patřit do cílové skupiny.

Jak těmto uživatelům zpřístupnit webové stránky?

Zpřístupnit webové stránky pro mírně postiženého uživatele není tak velký problém, ale je nutné na tento fakt myslet již ve fázi grafického návrhu.

Myslí přístupnost pouze na uživatele se zdravotním postižením?

Možná Vás v tuto chvíli překvapím, ale ani zde nejde zdaleka jen o uživatele se zdravotním postižením. Dokonce může jít o moderně vybaveného zcela zdravého uživatele s kvalitním notebookem. Ovšem všichni jistě známe polohovací zařízení notebooků (obvykle touchpad), pokud uživatel není na takové zařízení zvyklý, jeho chování je obdobné jako u uživatele s pohybovým postižením, ale přitom se pravděpodobně jedná o uživatele solventního (koupil si nový notebook), i uživatel se zápěstím namoženým od počítačové myši může být např. dobře placený architekt.

Jak se k těmto uživatelům zachovat?

Stačí v podstatě velmi málo ohleduplnosti, a důsledné dodržování na celém internetu tisíckrát řečených zásad přístupnosti. Především jede o logickou struktura stránek i obsahu a správné členění pomocí nadpisů.

• Jednoznačně odlište nadpisy

  Nejde tu pouze o onu logickou strukturu nadpisů H1 - H6. Jde o vizuální odlišení všech úrovní, tedy včetně té první, hlavní nadpis není pouze jakýsi nosič klíčových slov. Hlavní napis v přístupných stránkách uživateli říká kde se nachází, má li tedy být opravdu přístupný, musí opticky jednoznačně vystupovat ze stránky.

• Ovladatelné menu

  Přístupnosti také prospěje dobře ovladatelné menu s dostatečně velkou plochou pro kliknutí. Opět zdůrazňuji, že splnění těchto požadavků nemusí znamenat grafický kompromis a v případě studia AccessDesign také neznamená, o tom se mžete přesvědčit např. na těchto stránkách či rozpracovaných návrzích.

• Viditelný základní kontakt

  Také mžeme hned do hlavičky stránek vložit základní kontakt, bohatě postačí pouze hlavní telefon a firemní e-mail, aby nebylo nutné třeba i dlouhou stránkou scrolovat až na konec do patičky, kde by samozřejmě měl být nějaký podrobnější kontakt.

Uveden Internet Explorer 7

Tak a je to, oficiální verze majoritního prohlížeče Internet Explorer 7 je uvolněna. Co to znamená pro internetovou veřejnost a hlavně pro obor, který je pro naše studio poslední dobou stále důležitější, tedy pro webdesign? Můj názor a názor většiny spolupracovníků možná leckoho překvapí, ale myslím že webdesignéry, by překvapovat neměl.

Ono se totiž nezmění vlastně nic a než se něco změní uplyne ještě mnoho vody. Vzhledem k tomu, že FireFox 2.0 byl vydán o téměř týden později a ve statistikách, které patří ke každému webu jehož je naše studio autorem, je běžně k vidění a po Internet Exploreru není ani vidu ani slechu, a to i přes to že dle Microsoftu, jen z jejich serverů bylo čtvrtý den po vydání staženo přes tři miliony kopií, vypadá to tedy, že na jeho rozšíření budeme muset nějakou dobu počkat. Dle globálních statistik toplistu (31.10.06) IE 7 představuje okolo jednoho procenta z celkového množství prohlížečů.

Proč tomu tak je, se pokusím zodpovědět čistě ve spekulativní rovině. Typický uživatel Internet Exploreru nemá příliš představu o aktualizacích sortvare a pokud ano tak stejně netuší jak to provést a i kdyby to věděl tak se tím větší část uživatelů Internet Exploreru jednoduše nezabývá.

Dojde tedy někdy k výraznějšímu rozšíření Internet Exploreru 7? Samozřejmě že ano, ale až Microsoft buď spustí možnost přechodu na novou verzi pomocí automatické aktualizace, nebo po uvedení Windows Vista , kde bude Internet Explorer 7 předinstalovaná součást systému.

Obojí může trvat ještě dlouhou dobu, nikdo vlastně neví zda Windows Vista nepotká ještě nějaký odklad. A ani pak nebude webdesignér moci naplno využívat vše co tato verze IE podporuje, hlavně pokud jde o CSS.

Proč? Pokud budeme na předpověď vývoje aplikovat dosavadní zkušenosti tak nutně musíme dojít k závěru, že nějakou dobu bude nutné optimalizovat souběžně i pro starší verze IE, až do jejich téměř úplného vymizení. Jinak by webdesignér majitele webových stránek připravoval o pracně získané uživatele a tedy potenciální klienty. Takže pokud ještě stále musí webdesignér brát v potaz veze IE 5.x, protože jejich podíl dohromady stále dosahuje téměř 3% viz. opět toplist, tak se člověku ani nechce uvažovat jak dlouho ještě bude ve statistikách figurovat IE 6.x, dlužno podotknout, že s tím jak roste počet uživatelů internetu tak roste i setrvačnost v používání jak operačních systémů tak i internetových prohlížečů. Vždyť takový IE 4.x v byl v podstatě mrtvý během necelého roku.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že webdesignéři se sice nemohou dočkat až jim skončí povinnost neustálých kontrol a následných korekcí nestandardního chování IE, ale vzhledem k jejich povinnosti, spočívající v posledních letech tolik zmiňované přístupnosti webových stránek, se těchto komplikací hned tak nezbaví.

Má tedy uvedení IE 7 vůbec nějaký význam? Jistěže ano, ale jedná se spíše o vidinu minimálně rok či dva možná ještě více vzdálené budoucnosti. Microsoft se konečně rozhodl respektovat webové standardy, je to lepší než nikdy, ale přesto příliš pozdě než aby bylo možno jásat druhý den na to co se tak stane.

Další nepříjemný fakt je, že úplně bez chyb nový explorer také není viz. Dero Problémy se seznamy a Mizející obsah. Takže neustálých kontrol v prohlížečích IE se webdesignér neobejde ani do budoucnosti.

Firefox 2.0 - zkušenosti

Tak již je možné se rozepsat o Firefoxu 2.0. Prohlížeč je to dle očekávání povedený, žádné převratné změny, ale nečekejte. Jádro zůstalo pochopitelně stejné jako ve Firefoxu 1.5, takže všechny stránky se budou vykreslovat stejně, změny se týkali spíše práce s programem.

Především vylepšená zpráva stále oblíbenějších RSS kanálů. Je možné nalezený RSS automaticky zařadit do některé předefinované online čtečky (clanky.cz, Seznam.cz nebo bloglines.com), je možné také použít Vámi vybranou aplikaci, sám Firefox také umí RSS kanál zobrazit.

Další příjemná novinka je obnovení do původního stavu po pádu aplikace, tato vlastnost nepotřebuje komentář.

Důležitá je hlavně pro nezkušené uživatele aktivní ochrana proti podvodným stránkám.

Pro uživatele často přispívající do weblogů nebo často používající redakční systémy je příjemná kontrola pravopisu uvnitř formulářů (funguje pouze u prvku textarea). Suma sumárum samé příjemné a potřebné věci, tak jak jsme si u Firefoxu poslední dobou již zvykli.