Optimalizace SEO

Jak seo funguje

Vyhledávače v poslední době přestaly vyhodnocovat pouze tzv. klíčová slova obsažená ve stránkách, ale vyhodnocují komplexně celý obsah webu podle jeho kvality. Pokud chceme, aby náš web byl hodnocen co nejlépe, a tedy aby zaujímal co nejvyšší pozici ve vyhledávačích a zajistil tak svému majiteli co nejvyšší návštěvnost, musíme zachovávat určitá pravidla, která vyhledávačům umožní tento web co nejlépe přečíst a tedy vyhodnotit a zaindexovat.
Patří sem například:

  • nadpisy (a to různých úrovní),
  • seznamy (zvláštní druh seznamu je i menu),
  • důležitý text (tučný),
  • a spoustu jiných např. značka pro adresu, zkratku, citaci, definici atd.

Tyto značky je třeba co nejdůsledněji používat v situacích, pro které byly původně určeny. Vyhledávač tak lépe pozná, co tento text popisuje, a přesněji jej zohlední ve vyhodnocení.

jak vyhledávače vyhodnocují webové stránky?

Další postup pro vyhodnocení stránky je porovnání textu v odkazu, title, a nadpisu stránky, někdy také obsah v URL. Na tuto frázi pak vyhledávač také reaguje, když je zadána do vyhledávacího pole, ovšem je důležité aby to byla správná fráze - „nejlevnější pronájem hotelu v Praze“ není totéž jako „levný hotel Praha“ je vhodné zjistit, která fráze je používanější, a podle tohoto zjištění přizpůsobit fráze webu, které roboti považují za podstatné. Optimalizace na samotné slovo "Hotel", taktéž není nejvhodnější, jednak pro jeho přílišnou obecnost, navíc takový web by byl ve výsledcích pohromadě se všemi hotely včetně kupříkladu těch nejluxusnějších.

Co seo umí

  • zvýšit počet cílených návštěvníků
  • zvýšit konkurenceschopnost webu
  • zvýšit pozici na vyhledávačích
  • snížit náklady na získání zákazníka
  • budování značky na internetu
  • zlepšit přístupnost a použitelnost webu
  • přilákání nových návštěvníků, kteří web dosud nemohli najít

Co seo neumí

Není možné dopředu říci, na jaké pozici se web bude nacházet v tom či onom vyhledávači na to či ono slovo (jedná se o interní záležitost každého vyhledávače, není možné ovlivnit způsob, jakým vyhledávače zpracovávají získané údaje - můžeme jejich zpracování jen maximálně usnadnit). Nelze zaručit, že dosažená pozice je dosažena navždy (vyhledávač může změnit způsob vyhodnocování nebo se může objevit konkurence).

Není také možné nijak urychlit proces zaindexování webu do konkrétního fulltextového vyhledávače (většinou se jedná o dobu cca. jednoho měsíce až šesti týdnů), opět je to interní záležitost jednotlivých vyhledávačů. Je však možné zaregistrovat web do katalogových vyhledávačů, jsou to ony důležité zpětné odkazy, které na web nakonec přivedou i fulltextové vyhledávače.

Už vůbec není možné regulovat počet návštěvníků přicházejících z různých vyhledávačů, zvlášť pokud stránky zaujímají ve všech výhodnou pozici, není možné uživatelům určit který vyhledávač použijí.

Také četnost, s jakou vyhledávače navštěvují stránky, se různí - je to opět záležitost každého z nich a tento faktor nemá žádný vliv na umístění stránek ve výsledcích.

Věnujte při SEO optimalizaci pozornost unikátním výrazům

Co to takový unikátní výraz je? Unikátní výraz je výraz na který na Vaše stránky zavítá nějaký uživatel jednou za dlouhou dobu, někdy dokonce na takový výraz přijde jen jediný uživatel. Provozovatelé webových stránek se často soustředí pouze na jeden nebo několik výrazů, které jsou na čele statistik hledanosti, nejhledanější výrazy však tvoří pouze špičku ledovce návštěvnosti. Pojďme se nyní podívat na tu méně nápadnou část ledovce.

V čem tkví kouzlo unikátních výrazů?

Vtip je v tom, že na unikátní výraz na většinu stránek přichází naprostá většina uživatelů. Unikátní výrazy tvoří cca. 80-90% návštěvnosti webových stránek. Zatímco výrazy které bývají považovány za hlavní a důležité tvoří pouze zbývajících 10-20% návštěv.

Má SEO optimalizace na unikátní výrazy ještě nějaké výhody?

Jistě. Může se stát, že jej konkurence objeví a zjistí, že je možné tak přivádět návštěvníky. Pro Vás důležitý výraz, tvořící hlavní část návštěvnosti, se velmi rychle stane konkurenčním a návštěvníků tak rychle ubude. Ovšem unikátní výrazy poskytují dlouhodobě stabilní množství návštěv. Navíc se obvykle jedná o návštěvy přesně cílené a tudíž s vysokým konverzním poměrem.

Můžeme dokonce uvést konkrétní případ

Uvedu zde jeden příklad úspěšného fungování unikátních příkladů za všechny.

Do oblasti okolo Třeboně se přistěhoval člověk a v době internetu nelenil a jal se prohledávat internet za účelem získání informací o novém bydlišti. Při tomto hledání nemohl nenarazit na jméno Petr Vok. Náš v tuto chvíli již potenciální uživatel pátral dále, až narazil na erb Petra Voka na e-shopu www.papirovehemy.cz . Tyto stránky byly na odpovídající unikátní výraz vidět vysoko ve výsledcích a tak vznikla objednávka na horní hranici průměru tohoto e-shopu.

Fungují unikátní výrazy vždy takto spolehlivě?

Skvělé, řekne si možná pochybovač, ale to je jen jeden případ, může se podobný příběh s unikátní výrazem odehrát častěji? Jistě, že může a dokonce víme, že se tak děje, potíž je v tom, že zde není vhodné tyto případy vypisovat jeden po druhém, navíc i pro zveřejnění tohoto případu jsme raději poprosili o dovolení.

Rozdělení SEO

Je těžké dělit něco takového jako je SEO do nějakých škatulek, ovšem na internetu je k vidění diskuze (bohužel již nevím kde, ale není to podstatné), v níž se přou zastánci textového a technického pojetí SEO. Možná by bylo dobré si pro teto účel ujasnit tyto pojmy.

  • SEO textové - se zaměřením na obsah, hustotu klíčových slov a vůbec parametry zobrazovaného textu.
  • SEO technické - se zaměřením na čistotu a prostupnost kódu tvořícího webovou stránku.

Předmětem sporu byl význam jednoho nebo druhého pojetí. Skutečnost je taková, že pravdu nemá ani jeden tábor. Proč? Protože maximální možnou pozici bude zaujímat jen web, který je kvalitně provedený po všech stránkách.

Neboť k čemu je sebelépe napsaný text, když vyhledávač tento text nepochopí nebo následně uživatelovo atypické zobrazovací zařízení zobrazí pouze nepřehlednou změť. Na druhou stranu technická optimalizace se může také minout účinkem když např. je ke zpracování nedostatek textu a tak není co optimalizovat, je třeba mít přiměřené množství kvalitní textové náplně se kterou copywriter pracuje, jen tak je možné zaručit nejlepší pozici ve vyhledávači.

Také v obou extrémních případech je promarněna část námahy jednoho nebo druhého člověka podílejícího na realizaci webu.

Co potřebují internetové stránky, aby přilákaly návštěvníky?

Přestože o fungování SEO už bylo popsáno mnoho papíru a mnoho megabajtů internetových stránek, stále to není dost. Stále se potkáváme s mnoha klienty, kteří mají velmi zkreslené představy o SEO optimalizaci.

Nedávno dokonce se našel klient, který se dožadoval tvorby SEO optimálních stránek dle jím navržené koncepce, přičemž tato koncepce vykazovala zásadní chyby. Chyby byly takového rozsahu, že o SEO optimalizaci a standardech přístupnosti nemohla být vůbec řeč.
Pro zajímavost zde tuto koncepci předkládám.

Stránky budou mít čtyři(!) úrovně. Na první bude pouze výběr jazyka, na druhé možnost výběru konkrétní sekce (sortiment, značky, fotogalerie, kontakty), na třetí pouze (!) výpis značek katalogu a teprve na čtvrté vyobrazení konkrétního sortimentu, pouze s cenou. Skutečně čtete dobře, ani na čtvrté úrovni žádné upřesňující informace ani nic jiného, míněno vůbec nic, ani menu (!), ani možnost návratu na předchozí úroveň, takže menu se nachází pouze na jednom místě (!), na které není návratu! No - abych jen nekřivdil - na stránce smí být nadpis, a ovšem obrázek s produktem, toť vše. K dovršení všeho, stránky budou v černé barvě.

Onen klient trpěl představou, že SEO optimalizace je magický proces, při němž přijde digitální SEO-mág ze SEO-optimální země, vytáhne SEO-optimální kouzelnou digitální hůlku, vyřkne SEO-optimální zaklínadlo a z naprosto SEO-NEoptimální koncepce se stane SEO-optimální uživatelsky přívětivý zázrak!

SEO dokonce není ani tajné tlačítko, schované kdesi v nějakém nástroji pro tvorbu (X)HTML, na které kodér klikne a je naoptimalizováno.

Přesně takhle SEO-optimalizace nefunguje! To bychom přece nepotřebovali SEO odborníky. SEO je o práci na každém detailu, na technickém provedení, na obsahu (tento obsah musí nutně existovat, jinak není na čem pracovat :-) ), na přívětivém ovládání, i designu.

Jaké chyby navržená koncepce vykazuje?

  • První problém je hned na titulní straně; spočívá v naprosté absenci obsahu. Výběr jazyka je na titulní stranu zoufale málo. To je problém táhnoucí se jako červená nit celou koncepcí.
  • Prohřešek proti standardům user-friendly (uživatelské přívětivosti) je menu nacházející se jen v jednom místě stránek. Uživatel prostě musí mít možnost se ve stránkách pohybovat naprosto svobodně odkudkoliv kamkoliv.
  • Černá barva na pozadí s bílým textem je také naprosto nevhodná, uživatelé na toto provedení nejsou zvyklí, a budou se tedy cítit nesví. Lidské oko je zkrátka zvyklé na bílý papír a černé písmo, a tak bychom tuto skutečnost měli respektovat.
  • A nejzávažnější nedostatek je absence textového obsahu; vyhledávače tento obsah vyhodnocují, a pokud zde není, pak není co vyhodnotit a ohodnotit. I copywriter musí konec konců s nějakým obsahem pracovat, těžko optimalizovat jednoslovný nadpis.

Takovéto zadání odpovídá situaci, kdy jedete automobilem, kde sice sedí řidič (webdesignér), ale automobil nemá motor (obsah), takže jede pouze z kopce, nemá volant ani brzdy (chybějící menu), takže řidič kroutí pouze tyčí, na níž volant kdysi byl, z automobilu není skrz špinavá okna vidět (černá barva) a k tomu se nastupuje střešním oknem (tři úrovně přes které je nutno se proklikat). Pochybuji, že kodokoli by se za takových podmínek uvolil k jízdě. A tak se poněkud podivuji, pokud naleznu člověka toužícího po podobném zážitku zcela dobrovolně.

Jsou akademické weby pohřbívány pod vrstvou optimálních informací?

Na Digiwebu vyšel článek článek o průzkumu dostupnosti vědeckých informací na internetu. Výsledkem je zjištění, že pod vrstvou superkvalitně optimalizovaných stránek se pomalu ale jistě ztrácejí informace uveřejňované na akademických internetových stránkách.

Po jeho přečtení se ve mně a následně v části našeho malého týmu hnulo webdesignérské svědomí v tom, že jsme to částečně i my, kdo k tomuto jevu přispívá. Ptáte se jak? Přece celou naší činností, kdy přepečlivě vytváříme dokonale SEO optimalizované stránky, abychom našim klientům přivedli maximum uživatelů - což se samozřejmě jeví jako správné: jednak - proč dělat stránky na které nikdo nechodí, a jednak je to to, zač jsme placeni. Ovšem je pravda, že kvalita komerčních a akademických - tedy nezávislých - informací přímo od zdroje je naprosto nesouměřitelná.

Opravdu komerční weby pohřbívají hodnotné vědecké informace?

Tyto informace jsou v drtivé většině případů publikované webdesignovými neprofesionály. Což je ovšem také naprosto pochopitelné - tito lidé mají na starosti boj proti rakovině, AIDS, nebo případně jinou společensky závažnou činnost, naprosto tedy není možné je napadat za neznalost tajů HTML a SEO optimalizace.

Vzhledem k tomu, že se sám občas v akademických vodách internetu pohybuji, a to z různých důvodů, musím nakonec konstatovat (na základě upozornění některých kolegů), že jev překrývání akademických stránek optimalizovanými (většinou komerčními) weby není tak silný, jak se článek na Digiwebu snaží vykreslit.

Proč tedy závažné informace z čela výzkumu nejsou v top 30 vyhledávače Google?

Potíž je trochu jinde. Nedávno jsem hledal nějaké informace z oboru vyšší matematiky. Přitom obzvláště vynikl fakt, že naprostá většina informací k tématu (vlastně všechny) byly ve formátu PDF nebo DOC. Tedy ve formátech naprosto nedostupných, alespoň z pohledu vyhledávacího robota, a nejen z něj (myslím opět na své PDA nebo uživatele mobilních telefonů). Věc se má prostě tak, že každé prostředí chce odpovídající přístup, podobně jako SMS zprávu nebude nikdo formátovat s pečlivostí, s jakou se vytvářejí a formátují např. výroční zprávy, a naopak důležitý text nebude pouze ve formátu surového TXT, tak internetová stránka by měla být napsána v HTML.

Je zpřístupnění hodnotných akademických informací složitý problém?

Je a není, jako obvykle je pravda složitější. Chce to jen jediné: aby se jistě nadprůměrně inteligentní vědec, jistě zvyklý pracovat s výpočetní technikou, naučil dvě, případně tři HTML značky. A to značku pro nadpis H1 až H6, značku pro odstavec P a nepovinný bonus - značku STRONG.

Zdá se Vám tento arzenál HTML značek malý?

Jistě, není to mnoho, zvláště v porovnání s pojednáním na téma "potřebujeme opravdu redakční systém?" uveřejněným níže i se sekcí základy HTML. Ovšem je třeba vzít v úvahu, že v ostatních textech na těchto stránkách se všechny úvahy točí okolo komerčních webových stránek, kde je konkurence a tlak na SEO i umístění vždy podstatně větší, protože zkrátka tyto stránky vytvářejí profesionálové, pro něž je to jedinou náplní práce.

Akademická stránka má ve srovnání s komerční webovou stránkou na internetu velkou výhodu v unikátním obsahu, který vlastně bývá už z principu jedinečný a nabitý relevantními klíčovými výrazy, tedy text sám o sobě z pohledu SEO velmi dobře optimalizovaný. Už svou pouhou existencí má tedy díky své jedinečnosti obrovský potenciál. Z tohoto důvodu skutečně stačí pouze vhodně systematicky označit nadpisy a oddělit odstavce, a je vlastně hotovo.

Akademici by tak sobě, svým kolegům i široké veřejnosti ušetřili mnoho práce s hledáním informací, a to pouhou dovedností spočívající v použití tří HTML tagů. Také by významně přispěli k většímu rozšíření uveřejňovaných informací i mezi onu nevědeckou veřejnost.

Velmi dobře chápu, že třeba takový truhlář, který se s počítačem setká pouze u své účetní, nemá představu, jak používat tagy HTML (já bych si možná uřízl prst, kdybych potřeboval zkrátit kousek prkýnka). Ale myslím, že výzkumník zvyklý na výpočetní techniku a disponující nesrovnatelným rozumovým potenciálem určitě může naprosté základy publikování na internetu znát a dodržovat; vždyť nám tu nejde o design a špičkovou optimalizaci. Akademická stránka klidně může používat nadpisy a vůbec všechny elementy v "syrové" podobě, v jaké je zobrazí prohlížeč, není nutné ani účelné tu plýtvat designem, jde a mělo by jít skutečně jen a pouze o krystalicky čistou informaci.

Potřebujeme opravdu redakční systém?

Proč zde pokládám tuto otázku? Redakční systémy se stávají módou, jejich používání se rozšiřuje, čím dál tím víc internetových stránek má za sebou nějaký redakční systém. Ale je nasazení redakčního systému vždy oprávněné?

Dlouho jsem také přemýšlel, kam tuto úvahu zařadit, nakonec jsem se rozhodl, pro sekci zabývající se SEO optimalizací, protože tady je asi nejvíce zádrhelů týkajících se problematiky redakčních systémů.

Mnoho majitelů webových stránek vidí v redakčním systému univerzální prostředek pro publikování na internetu. Samozřejmě mají pravdu v tom smyslu, že redakční systém je mocná zbraň. Potíž je ovšem v tom, že každá zbraň potřebuje střelivo, a tím střelivem je v případě webových stránek obsah. Může nám tedy redakční systém nabídnou to, co od něj očekáváme?

Pojďme se spolu podívat, co to vlastně takový redakční systém je, a hlavně si ujasněme, k čemu slouží:

  • samostatná správa obsahu webových stránek
  • pravidelné publikování rozsáhlejších textů vztahujících se k tématu stránek
  • u některých témat můžeme spustit diskuzi a lákat tak další uživatele a motivovat je k návratu na stránky

Kdy je tedy vhodné nasadit redakční systém?

  • na větších informačních portálech
  • pokud se nabízené služby či zboží často mění
  • u firem, které často publikují rozsáhlé studie a jiný pro uživatele zajímavý obsah
  • pokud je vhodné či potřebné přivádět uživatele do diskuzí

Ve všech těchto případech je opravdu velmi nepříjemné posílat své texty webdesignérovi a čekat, až je uveřejní na stránkách. Nemluvě o nemožnosti spustit diskuzi.

Měli bychom zavrhnout redakční systémy?

To rozhodně ne! Redakční systém má v internetovém publikování rozhodně své místo, jen je dobré jeho nasazení pečlivě uvážit. Pro webdesignové studio je dokonce zakázka spojená s redakčním systémem lukrativnější, znamená složitější práci a tedy větší inkasovaný obnos.

Mohlo by se tedy zdát, že webdesignérské studio nabádající ke zvážení nasazení redakčního systému (jako my zde) je samo proti sobě. Ovšem onen zisk za složitější zakázku je pouze jednorázová a tudíž krátkozraká záležitost. Neboť by mělo jít v první řadě o spokojeného zákazníka (majitele internetových stránek), jen takový zákazník se vrátí a možná příště přijde s projektem, jemuž redakční systém bude odpovídat. Tolik na srozuměnou, než se ponoříme hlouběji do problematiky.

V čem je tedy potíž při nasazení redakčních systémů?

Problém je vtom, že ani nejlepší redakční systém sám o sobě nám nezaručí hodnotný a kvalitní obsah, ten musí psát člověk. A musí to být člověk znalý základní práce s PC. Jedná se o naprosto minimální požadavek, často se ve chvalozpěvech na redakční systémy můžeme dočíst „stačí základní znalost práce s PC“, ano je to pravda, zároveň je to však nutnost. Mimoto pravidelné psaní hodnotných textů je časově velmi náročnou činností, která kromě času vyžaduje určité znalosti a schopnosti.

Praxe ukazuje několik skutečností, které nemusejí být na první pohled zcela zřejmé, ale v souvislosti s použitím redakčních systémů nabývají v poslední době na důležitosti.

  • čím dál tím důležitější je alespoň úplně nejzákladnější znalost HTML
  • publikování v prostředí internetu má svá pravidla a specifika (viz. copywriting)
  • naprostou samozřejmostí by měla být schopnost psát bez pravopisných chyb
  • hodí se určitá dávka literárního nadání

Pojďme se nyní na tyto body podívat blíže.

K čemu znalost HTML, když máme redakční systém?

Tato otázka Vás již určitě napadla. Vždyť to je přesně to, od čeho nás má redakční systém osvobodit! Ano, to je jistě pravda, samozřejmě zde nemluvím o precizní znalosti HTML se všemi jeho fígly, chytáky a zákoutími, kterou musí (nebo by měl) disponovat HTML kodér. Mluvím zde o tom, že je nutné znát alespoň několik - cca 10 - základních HTML značek a umět je vhodně použít Je pro to hned několik důvodů.

  • počítače zatím neumějí rozeznat, který text je adresa, zkratka, který je důležitější než text ostatní atd.
  • redakční systém může obsahovat - a také často obsahuje - wysiwyg (wordu podobný) editor, ovšem wysiwyg editory neprodukují kvalitní HTML kód
  • internet se rozvíjí stále rychleji, což znamená stále větší a ostřejší konkurenční boj. Splnění některých podmínek, nutných k tomu, aby web v této konkurenci obstál, není v případě redakčního systému jen v rukou webdesignéra. Publikování na webu má své zvláštnosti a pravidla, která je nutno znát a respektovat

Počítačové programy se zatím nedopracovaly k takové dokonalosti, aby byly schopné rozpoznat, že „Květinová 24, Dolní Kotěhůlky 111 50“ je adresa, a asi se toho ani hned tak nedočkáme. Pokud to bude vůbec kdy možné, první kdo to bude umět, budou pravděpodobně vyhledávače, a budou tuto schopnost náležitě využívat v konkurenčním boji. Dosud se tak ovšem nestalo, a tak můžeme soudit, že to jednoduše zatím není možné. Kdyby to možné bylo, pak by v tvrdém konkurenčním boji mezi vyhledávači některý z nich tuto funkci jistě využíval. A tak je potřeba vládnout patřičnými značkami HTML a některé skutečnosti v textu jejich prostřednictvím vyhledávačům sdělovat. Jedná se o část sémantiky, jenž je jedním ze základních pilířů moderního webu.

Použití wysiwyg (wordu podobného) editoru je snad největší „ranou pod pás“ vyhledávacím robotům. Všechny wysiwyg editory produkují velmi nekvalitní HTML kód, nemluvě již o nějaké sémantice či validitě. A to včetně komerčního specialisty dreamweawera, nepsaného krále na tomto poli, jehož vlastníkem je v současné době firma Adobe. Kvalita kódu z různých javascriptových (programovací jazyk, v němž editory redakčních systémů bývají napsány) aplikací je přinejmenším diskutabilní.

Ale můj webdesignér tvrdí, že takový editor má....!

Zde pozor, můžete se setkat s firmou či webdesignérem, který bude říkat, že právě tento editor nebo redakční systém produkuje kód v naprostém pořádku a v perfektním stavu, nebo se dokonce dozvíte, že neprodukuje žádný HTML kód, jelikož jej ke svému provozu nepotřebuje?! Tomu rozhodně nevěřte! Každý, kdo chce publikovat na webu bezpodmínečně potřebuje (X)HTML kód. Samozřejmě je možné HTML kód před uživatelem skrýt, to ale v žádném případě neznamená, že neexistuje, dokonce je krajně neseriózní editaci v HTML uživateli neumožnit. Použitím wysiwyg editoru také dostává celá dosavadní práce HTML kodéra (za kterou jsme zaplatili) řádně na frak, možná je dokonce zbytečná. Neboť k čemu je sebelépe uspořádaný a vymyšlený layout (implementace grafického vzhledu stránek), když potom to důležité (tedy obsah) není vyhledávacím robotům a následně uživatelům přístupné? Je v praxi vyzkoušeno, že pouhé přeuložení jinak hotového textu pomocí wysiwyg editoru znamená propad stránek ve vyhledávači o mnoho pozic.

S tímto názorem na wysiwyg editaci nejsme rozhodně osamoceni!

Ztotožňuje se s ním např. autor nevizuálního pomocníka webového textaře a Texy, v tomto případě jde vzhledem k povaze editoru Texy o postoj očekávatelný. Na druhou stranu Texy by těžko kdy vznikl kdyby nebyl potřeba.

Další informaci ve stejném duchu dostaneme k tématu wysiwyg na Wikipedia. Vzhledem k faktu, že Wikipedia je zřejmě - navzdory všem kritikům - důvěryhodný zdroj informací, ať už se týkají jakéhokoliv tématu, tak v tomto případě stojí takové sdělení jistě za povšimnutí.

Jaká jsou pravidla pro psaní na internetu, v čem je psaní pro internet tak specifické?

Více se k této otázce můžete dočíst v sekci COPYWRITING A SÉMANTIKA. Stručně jde o udržení pozornosti uživatele a udržení pozice ve vyhledávačích. Na internetu všichni spěchají, nikdo nechce číst a prohledávat dlouhé bloky textů. Je nezbytné znát psychologii internetového uživatele a umět mu ve správnou chvíli předložit informaci, kterou potřebuje. Dále je nutné ve stále ostřejším boji o místo ve výsledcích vyhledávání udržet v textu potřebnou hustou klíčových slov. Počet internetových stránek se každý rok přibližně zdvojnásobuje, stále více stránek je dobře optimalizováno technicky, a tak nám v rostoucí konkurenci nezbývá, než klást větší a větší důraz na obsah. Samozřejmě s podporou technické části optimalizace.

Psát pravopisně správný text je nezbytné!

O nutnosti psát pravopisně správný text snad není nutné nikoho přesvědčovat, text na první pohled plný hrubek je jednoznačně špatnou vizitkou majitele webových stránek.

Taktéž přesvědčovat někoho o tom, že pisatel se špetkou literárního nadání má nezanedbatelnou výhodu, by jistě bylo nošením dříví do lesa.

Ještě něco k provozování webových stránek s diskuzemi pod články

Server provozující diskuze by měl být pod stálým dohledem pověřené osoby, a to z jednoduchého důvodu, diskutující se často v plamenné diskuzi mohou rozohnit tak, že zapomenou na dobré vychování, a sklouznou k nevhodnému výrazivu které nám u ostatních uživatelů nebude dělat zrovna čest, nehledě na možné právní důsledky pro majitele webu. Snad ještě horší je záměrné poškozování nevychovanými uživateli nebo dokonce konkurencí. Redakční systém by měl disponovat mechanismy pro mazání takových příspěvků, s jejichž pomocí by měl někdo tyto diskuze pravidelně kontrolovat a případně je korigovat, nebo se třeba k tématům oficiálně vyjadřovat.

Totéž platí i pro internetová fóra, knihy návštěv a jiné aplikace kam mohou uživatelé svobodně psát své příspěvky.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud máme využít výhody redakčního systému, tak tím minimálně na částečný úvazek zaměstnáme jednoho člověka. Zásadní otázky tedy zní:

  • máme k dispozici takového člověka?
  • nebo to dokonce zvládneme sami?
  • vydržíme doopravdy delší dobu pravidelně psát zajímavé statě z oboru?
  • disponujeme my (nebo člověk pověřený správou firemního webu) potřebnými znalostmi a dovednostmi?

Pokud si nejsme jisti odpovědmi na tyto otázky, tak je dost možné, že s redakčním systémem jdeme tak trochu s „kyjem na komára“ a možná, abych se držel přirovnání, se nám ten komár za zády směje.

Pokud si nejsme naprosto jisti, že redakční systém budeme schopni s určitou pravidelností obhospodařovat, tak nám pravděpodobně lépe poslouží standardní (tzv. statické) webové stránky, případně doplněné o určité funkce. Typicky se např. jedná o modul umožňující jednoduché vkládání aktualit. A dva až tři delší texty do roka (obvyklá frekvence příspěvků) nám do stránek vloží webdesignér podstatně efektivněji. Protože má cvik, určitě text správně rozčlení, zformátuje a vhodně zvýrazní potřebné pasáže, jeho kód bude stoprocentně validní a čistý a tak z textu, jehož napsání nás jistě stálo nějaké úsilí, vytěží maximum. Dokonce zkušený webdesignér bude pravděpodobně pracovat efektivněji při přímé editaci stránek než s rozhraním redakčního systému, které je opravdu zkušenému webdesignérovi spíše na obtíž.

Redakční systém ano či ne?

Definitivní odpověď na tuto otázku neexistuje. Hraje zde roli mnoho hledisek pro názornost některé z nejdůležitějších vyjmenuji:

  • Množství a nutnost rychlých aktualizací obsahu
  • Frekvence přidávání nových příspěvků
  • Potřeba diskuzí pod odbornými články
  • Časové možnosti provozovatele redakčního systému
  • technická zdatnost redaktora či redaktorů

Tento článek rozhodně není namířen proti redakčním systémům, jeho smyslem je co nejobjektivněji mapovat, alespoň nejdůležitější důvody pro a proti jejich použití. Jistě by bylo možné nalézt další důvody pro i proti, ale ty nejpodstatnější jsou zde uvedeny, ostatní jsou často buď jejich kombinací nebo rozšířením těch zde zmíněných.

Kdy je nasazení redakčního systému nevhodné?

V podstatě vždy, když jeho možnosti nebudou využívány. Tedy u všech menších webových prezentací a stránek, jejichž obsah se mění jen zřídka. Použití redakčního systému vyžaduje určitý cvik (i když ponecháme stranou znalost oněch několika HTML značek a copywritingu, tak v redakčním systému má text i jiné parametry, které je nutno nastavit). Jinak majitel stránek patrně ztratí zbytečně spoustu času samostatným přidáváním článku, který by mohl věnovat své hlavní pracovní činnosti. Webdesignérské studio za odpovídající částku (a ne příliš vysokou) může upravit a vložit text do webových stránek zodpovědně a efektivně.

info@accessdesign.cz     tel.: +420 606 290 782